Facebook značka: zvedněte mi sebevědomí

Studie nyní ukazují to, čeho si mnozí z nás, kteří se pohybují na sociálních sítích, už patrně všimli. Žijeme ve stále více a více narcistické společnosti. Nesou za to vinu sociální média?

Ve světě, kde hlavním vysílacím časům televizí dominují reality show a kde lidé sedí u jídelního stolu a chatují si na Facebooku místo, aby si povídali, to možná není ani překvapení. Lidé žijí čím dál častěji ve vlastních světech, jsou izolovaní, přesto ale nejsou osamělí. Naopak. Mají spoustu přátel, facebookových či twitterových, kteří jim dokáží během pár minut zvednout sebevědomí, poradit, zalichotit, nebo je třeba jen uklidnit. A že jsou virtuální? To vlastně nehraje ani tak moc roli.

V souvislosti s tímto fenoménem se velmi často zmiňuje pojem „Generace Y“, anglicky označovaná také jako „Millennials“ nebo „Generation Me“. Poprvé se tento pojem objevil v srpnu roku 1993 v časopise Advertising Age, kde byl dán do souvislosti se silnou generací dětí narozenou v letech 1980 až 1990. V roce 2007 ho dal profesor Jean M. Twenge ve své práci The Narcissistic Epidemic: Living in the Age of Entitlement do souvislosti s nárůstem narcismu: „Na základě údajů od 37 000 vysokoškoláků je patrné, že narcistické rysy osobnosti vzrůstají stejně rychle jako obezita od roku 1980 až po současnost," uvádí Twenge ve své knize. Srovnáním s obezitou přitom naznačuje, že narcismus je další epidemií v Americe. Dnes už ale bohužel ne jenom tam.

Možná ještě více znepokojující jsou nové studie, které porovnávají vlastnosti a životní cíle dnešních mladých lidí chodících na střední a vysoké školy s těmi z „generace Y“.  Ve stejném věku vykazují nárůst vnějších hodnot spíše než vnitřních hodnot. Je patrné, že si cení více peněz, image a pověsti v komunitě, kde se pohybují. Řeší spolčování se s druhými a také přijetí sebe sama.

 

Koho tedy obviňovat za nárůst narcismu?

Může za to Mark Zuckerberg a jeho Facebook? Během posledních několika let, se objevilo nepřeberné množství výzkumů, které se zaobíraly propojením Facebooku a narcismu. Studie zjistily, že lidé, kteří dosáhli v dotaznících týkajících se tohoto tématu vyšší skóre, měli i více přátel na Facebooku, častěji označovali sami sebe na fotkách a častěji aktualizovali své statusy. Podle Laury Buffadi, postgraduální výzkumnice na Universidad de Dueto v Bilbau ve Španělsku, používají narcističtí lidé Facebook i další sociální sítě, protože se domnívají, že jiní lidé se zajímají o to, co dělají, a chtějí, aby ostatní lidé věděli, co dělají.

Obecně platí, že sociální média podporují sebeprezentaci, protože uživatelé jsou ti, kteří vytvářejí veškerý obsah. W. Keith Campbell vysvětluje, že lidé často využívají Facebook proto, aby vypadali důležitě, skvěle, získali si pozornost druhých, získali určitý společenský status a hrdost. Problém ovšem je, že téměř každý představuje nerealistický portrét sebe sama. A stejně tak jako lidé vybírají ty nejatraktivnější fotografie, aby je mohli použít jako svoji profilovou fotku, mají tendenci o sobě psát ty nejzajímavější novinky. Samozřejmě je to případ od případu. Bohužel nerealistický „slunný“ obrázek, který o sobě mnoho lidí vykresluje, může mít negativní psychologický dopad na přátele, případně i facebookové fanoušky. Nedávné studie, provedené na vzorku studentů po celých Spojených státech, ukázaly, že studenti, kteří se častěji objevovali na Facebooku, smýšleli o životě ostatních lidí jako o šťastnějším a lepším. Tito „facebookoví závisláci“ také negativně porovnávali svůj život s ostatními. Měli pocit, že jsou na tom hůř.

Neobviňujte Facebook, ale rodiče

Přestože Facebook jistě je platformou pro narcistické jednání, byla by chyba předpokládat, že to způsobil on sám. Výzkumník Shawn Bergman zdůrazňuje, že existuje velké množství psychologických výzkumů, které ukazují, že lidská osobnost se vytváří do sedmi let. Politika Facebooku neumožňuje uživatelům zaregistrovat se, pokud je jim méně než třináct let. Z toho vyplývá, že osobnostní rysy uživatelů jsou po přihlášení na sociální síť už dávno poměrně dobře zakořeněné.

Někteří odborníci se navíc přiklánějí k názoru, že nárůst narcismu mezi tzv. „Millennials“ má méně co do činění se sociálními sítěmi, naopak je velmi propojen se sociálním prostředím doma. Tvrdí, že v průběhu posledních několika desetiletí došlo ke zvýšení rodičovského rozmazlování. Rodiče i učitelé se snaží dětem vštěpovat zdravý pocit sebevědomí tím, že je přehnaně chválí a odměňují, což vede k větší škodě než užitku. Přitom je nutné rozlišovat mezi zdravým sebevědomím a narcismem. Sebeúcta se liší od narcismu tím, že představuje přístup postavený na tom, že jsme něco zvládli. Narcismus je naopak často založen na strachu z neúspěchu nebo slabosti, je zaměřen na sebe sama s tím, že člověk se vnímá jako nejlepší. Narcismus vychází ze základních pocitů nedostatečnosti.

I když je jisté, že online formy komunikace mají určitý vliv na mentální vývoj jedince, základem je vštípit mladým lidem zdravý smysl pro úctu k sobě sama v reálném, nikoli online životě. Pouze tehdy, budou-li lidé méně posedlí sami sebou, mohou předat tyto hodnoty další generaci.

Zdroje: Firestone, Lisa: Is Social Media to Blame for the Rise in Narcissism?, Huffpost Healthy Living, publikováno 12.10.2012, http://www.huffingtonpost.com/lisa-firestone/facebook-narcissism_b_1905073.html

Lena, E.: Are people really more narcissistic than ever before? If so, are social networks and other new media to blame? TED, http://www.ted.com/conversations/18501/are_people_really_more_narciss.html