Sunday, April 20, 2014

Propojení ságy Stmívání s trilogií Padesát odstínů šedi



Na začátku roku 2014 vyšel v online magazínu Transformative Works and Cultures článek autorky Bethan Jones o etičnosti využívání fan fiction textů (texty psané fanoušky na motivy nějakého již existujícího díla) k vlastnímu obohacení s názvem Fifty shades of exploitation: Fan labor and Fifty Shades of Grey. Na příkladu trilogie Padesát odstínů šedi, která původně vznikla jako fan fiction dílo ze světa ságy Stmívání, analyzuje článek reakce fanoušků na knižní vydání těchto děl. Rovněž se zabývá fungováním ekonomiky daru (gift economy) v prostředí fandomů (sdružení fanoušků jistého žánru či konkrétního díla).
Autorka v článku analyzuje diskuze na stránkách fandomu ságy Stmívání a také další kritiky a komentáře, které se objevily po vydání trilogie Padesát odstínu šedi. Ve své práci primárně vychází z díla teoretika nových médií Henryho Jenkinse, který založil a řídil program srovnávacích mediálních studií na Massachusetts Institute of Technology, a rovněž se opírá o teorii kódování a dekódování Stuarta Halla.
Bethan Jones je postgraduální studentkou na fakultě Divadelních, filmových a televizních studií na Aberystwythské univerzitě. Ve své současné doktorandské práci, ve které vychází z modelu kódování a dekódování Stuarta Halla, se zabývá problematikou fan fiction. Jones napsala několik článků zabývajících se genderem, fandomy a digitálními médii. Tyto články vyšly v časopisech Participations a Transformative Works and Cultures. Její příspěvek se rovněž objevil v díle Deborah Mutch The Modern Vampire and Human Identity.[1]

Padesát odstínů šedi
Trilogie Padesát odstínů šedi autorky píšící pod pseudonymem E. L. James původně vyšla na fanouškovském webu FanFiction.net jako výhradně lidský alternativní svět k sáze Stmívání. Původně se dílo jmenovalo Pán vesmíru (Master of the Universe), hlavní postava Stmívání Edward Cullen zde vystupoval jako bohatý výkonný ředitel a jeho osudová láska Bella jako vysokoškolská studentka. Poté, co James podepsala smlouvu se společností The Writer´s Coffee Shop o vydání jejího díla pod názvem Padesát odstínu šedi, původní dílo bylo staženo z internetu. Zároveň z něj autorka odstranila všechny narážky na ságu Stmívání.
Brzy poté vyšlo oficiální prohlášení nakladatele, že se nejedná o stejné dílo. Když se ovšem obě série srovnaly pomocí speciálního softwaru, který používají univerzity pro zjištění případného plagiátorství v závěrečných pracích, zjistilo se, že 89% textu je shodných.

Využívání fan fiction textů
Základním kamenem sporů, které se v souvislosti se zneužíváním fan fiction v tomto případě objevily, je skutečnost, že čtenáři původního Pána vesmíru k němu v komentářích psali připomínky, na jejichž základě se dílo zdokonalovalo a vylepšovalo, ale James si všechen úspěch přisvojila sama. Kritici z řad fanoušků Stmívání jí vyčítají, že využila jejich fandomu ke svému vlastnímu obohacení a tím popřela základy fungování fandomů.
Při tvorbě fan fiction jsou čtenáři daleko více zapojení v průběhu tvorby (autor dílo přepracovává a upravuje na základě komentářů ostatních čtenářů a zapojuje je tak do své tvůrčí činnosti). Ke každé kapitole se někdo vyjádří a na základě těchto komentářů může autor vylepšovat své dílo. Fanoušci nejen nahrávají na web svá literární díla či videa, ale rovněž čtou tvorbu jiných a na základě jejich děl vytváří další svá díla (beta reading).
Objevily se rovněž obavy, že příklad E. L. Jamesové povede k zániku fandomů jako takových, protože tato autorka narušila křehkou rovnováhu důvěry mezi spisovateli a čtenáři děl na fandomech. Souvisejícím trendem rovněž je, že mnoho spisovatelů po jejím příkladu komunitu opouští, stahují své příspěvky a doufají v to, že se jim podaří dosáhnout téhož úspěchu, jaký má trilogie Padesát odstínu šedi.
Podle kritiky jednoho z členů fandomu ztělesňuje Jamesová ty nejhorší stereotypy, které se v případě spisovatelů fan fiction tradují - trilogie je nekvalitně napsaná, autorka nevěnovala dost energie předvýzkumu, mylně interpretuje koncept BDSM (bondáž, sado-maso) a knihy jsou navíc silně protiženské. Protože však širší veřejnost nemá hlubší povědomí o fungování fandomů a kvalitě fan fiction, berou E. L. James jako typickou zástupkyni fan fiction autorů a její nekvalitní práci vnímají jako standard tohoto žánru tvorby.

Rozdíl ve využívání a prodeji fan fiction a fan art
Výtvarným protějškem fan fiction je fan art. Fanoušci v tomto případě tvoří vizuální díla na náměty situací a postav z existujících knih. Pod fan art rovněž spadají rukodělné výrobky, jako například trička, šály, hrnečky či další drobné předměty (odznáčky, držáčky, ozdobné spony…) Fan fiction a fan art shodně slouží k upevnění sociální struktury fanouškovské základny. Na rozdíl od psaných textů je však běžné předměty vyrobené fanoušky prodávat, aniž by to bylo vnímáno jako zneužívání práce druhých. Ospravedlnění prodeje je dáno tím, že výroba fyzického předmětu vyžaduje vstupní náklady (na výrobu šály je třeba koupit přízi a pletací jehly). Prodejní cena se navíc většinou rovná výrobní, takže autor tímto způsobem nebohatne.
Se vznikem serverů, jako je Redbubble dochází k jistému posunu ve vnímání využívání fan art předmětů. Náklady na výrobu věcí totiž přechází na provozovatele Redbubble a nikoli na fanouška, který věc vyrábí. Na internetové stránky Redbubble umělci nahrají své designy a vyberou si, na jaký předmět by je chtěli použít. Redbubble daný motiv podle autorova přání využije a výměnou za to získá část zisku z prodeje zboží. I tento způsob výdělku však zůstává mezi členy fandomů přijatelný, kdežto profesionální vydání fan fiction ne.

Ekonomika daru
Bethan Jones využila analýzu komentářů k sáze Padesát odstínů šedi rovněž pro demonstraci fungování fanouškovské ekonomiky daru (fannish gift economy).
Ve fandomu dochází k tomu, že lidé bez jakéhokoli očekávání umisťují na web svá díla, ostatní je mohou použít, či z nich vyjít a takto upravené verze (či verze nové) opět na internetové stránky nahrávají. Jednají tak podle základního principu ekonomiky daru, podle něhož tvůrce poskytne svou práci bez záruky, že za ni něco dostane zpět. Protože tak k tvorbě fan fiction textů přistupuje většina tvůrců, ziskem pro každého autora jsou zpětné vazby ostatních autorů.
Ve výsledku je dar uměleckého díla či textu vyměněn za dar reakce a zpětné vazby, což přispívá obecné kreativitě prostředí a utužení vzájemné sociální podpory.
Tento specifický přístup není pravděpodobně možné propojit s běžnou tržní ekonomikou, jak se ukázalo na příkladu komerčního archivu FanLib, který fungoval v letech 2007 - 2008. Tvůrci FanLib oslovili autory fan fiction, aby nahrávali svá díla do tohoto archivu, a získali tak možnost účastnit se soutěží, jejichž vítězové budou mít příležitost publikovat svá díla v elektronické podobě (e-knihy). Tvůrci FanLib však naprosto nepochopili mentalitu komunity fandomů a jejich přístup ve výsledku vedl k znepřátelení tvůrců fan fiction a tím i k zániku celého archivu. Mezi fanoušky totiž převažuje nechuť k propojování jimi vytvořených děl s komerční sférou.
Sama fanouškovská kultura je však rozpolcena dvěma systémy hodnot, které dělí fanoušky fandomu na ty, kteří si cení fandomu jako takového a na ty, kteří jsou ovlivněni ekonomickými motivy. Tento bilaterární přístup fanoušků výstižně ilustruje právě smršť negativních a pozitivních komentářů v souvislosti s vydáním trilogie Padesát odstínů šedi. Někteří totiž autorku kritizovali za zneužívání práce fanoušků a jiní jí naopak gratulovali k proměně ze spisovatelky fan fiction ve spisovatelku “skutečnou”.

Závěr
Rozdíl mezi prodejem fan fiction a fan artu spočívá v tom, že u tvorby fan art zřídka kdy autor využívá zpětné vazby od svých fanoušků. Fan fiction je naproti tomu nejčastěji souhrnným dílem více beta čtenářů a z toho důvodu je Padesát odstínu šedi některými lidmi vnímáno jako komerční zneužití práce těch, kteří svými postřehy k finální podobě díla přispěli.
Podle Bethan Jones se fanoušci Stmívání cítili zrazeni tím, že Jamesová vydělala miliony liber na jejich společném úsilí, ale odkaz na tuto společnou práci se neobjevil dokonce ani v poděkování uveřejněném v trilogii Padesát odstínů šedi.

Zdroje:
[2] Jones, Bethan. 2014. "Fifty Shades of Exploitation: Fan Labor and Fifty Shades of Grey. " In "Fandom and/as Labor," edited by Mel Stanfill and Megan Condis, special issue, Transformative Works and Cultures, no. 15. http://dx.doi.org/10.3983/twc.2014.0501.

1 comment:

  1. s Benjaminem bylo naprosto skvělé pracovat. byl velmi jasný, důkladný a trpělivý, když prováděl mou ženu a mě procesem půjčky. byl také velmi aktuální a tvrdě pracoval, aby se ujistil, že je vše připraveno jít před uzavřením půjčky. pan benjamin je úvěrový úředník spolupracující se skupinou investorů, kteří nám pomáhají získat prostředky na nákup našeho nového domu, můžete ho kontaktovat, pokud chcete získat půjčku za dostupnou nízkou sazbu 2 rio e-mailem. 247officedept@gmail.com nebo whatsapp chat: + 1-989-394-3740

    ReplyDelete