Autorka výzkumného článku Lori Kido Lopezová je odbornou asistentkou mediálních a kulturálních studií na univerzitě Wisconsin-Madison. Fakultu dále zastupuje v asijsko-amerických studijních programech a na oddělení Genderových a ženských studií. V současnosti se její výzkum zaměřuje na výzkum ras a etnik v médiích skrze měřítko feministických/kulturálních studií. Autorka se řadí ke kulturální tradici výzkumu médií, tj. zkoumá, jaké role hrají média v kulturních procesech či jak jsou v mediálních sděleních konstruovány významy, důraz je kladen na kulturní produkty (tedy i ty mediální) a jejich vztah ke společenskému kontextu.
Lopezová ve svém výzkumu Radical act of ‚mommy blogging‘: The redefining motherhood through the blogosphere z roku 2009 poskytuje alternativu k maskulinní konstrukci blogosféry tím, že analyzuje americké mateřské blogy. V rámci jejich analýzy se zabývá otázkou, jak a jestli vůbec blogující matky jednají radikálně, resp. co se má skrývat za pojmem „radikální čin“, který poprvé zazněl na konferenci BlogHer v roce 2005, kde ho ve svém projevu přednesla jedna z aktérek. Blogy mj. analyzuje z pohledu feminismu a autobiografičnosti. Ve svém výzkumu zpochybňuje relevanci výrazu „mommy blogger“ (pozn. aut.: v češtině neexistuje žádná konkrétní „nálepka“ pro blogující matky, zde bude užíván výraz mamča-bloggerka) a aktivity, které se k tomuto výrazu vážou.
 |
Zdroj: mommybloggerworld.com
|
V úvodu textu Lopezová upozorňuje na fakt, že ženy jsou významnou součástí americké blogosféry. Na základě výzkumu Sifryho (2008) navíc ukazuje, že 36 % blogujících žen píše o své rodině. V rámci prvního ročníku konference pořádaného internetovou komunitou BlogHer se ale bloggerky chtěly z daného stigmatu vymanit (tj. chtěly dokázat, že nepíšou jen o rodině a o dětech). Tímto prohlášením se však mamči-bloggerky cítily pohoršeny a jedna z aktérek, Alice Bradleyová (2005), prohlásila: „Mommy blogging is a radical act,“ čímž rozproudila horlivou diskuzi nejen na konferenci, ale i na internetu. Později na blogu své prohlášení objasnila. Svým blogováním matky redefinují svou roli, protože média ukazují jen idealizované mateřství, kdy matky mají naklizenou domácnost, děti nezlobí atd. Zatímco bloggerky ukazují realitu a každodennost mateřství, čímž se dostávají na nové „území“ – na radikální území. A právě prohlášení Bradleyové vzala Lopezová za své výzkumné východisko. Opravdu mamči-bloggerky redefinují mateřství? Lopezová nejprve zkoumala historii blogosféry a způsob, jakým v ní ženy participují a jak se v jejím rámci se ženami zachází. Dále analyzovala obsah vybraných blogů a diskuzi, která se ohledně toho rozpoutala. Toto analyzovala skrze feminismus a autobiografičnost. A konečně ukázala pozitivní dopad blogování matek a způsob, kterým radikálně jednají (ve smyslu možné změny diskurzu týkající se mateřství).
Autorka odkazuje ve své práci na již proběhlé výzkumy týkající se mateřství (Siegel 1999; Douglas a Michaes 2004) a blogování (Herring et al. 2004; Lenhart a Fox 2006; Sifry 2008).
Blogující matky se dle autorky potýkají s několika problémy: boj o „nejlepší matku“ mezi zaměstnanou matkou a tou z domácnosti, neztotožnění se s označením mamča-bloggerka, prolínání soukromé a veřejné sféry, kritika výdělečných blogů a jejich následná komercionalizace (placené bannery, které autorkám generují zisk). Navzdory těmto faktům ale na základě druhé konference BlogHer v roce 2006 vyplynulo, že tyto bloggerky jsou hrdé na svou sounáležitost k blogujícím matkám. Jejich publikum, čtenáři mají možnost reakce a účasti v diskuzi, mohou se podporovat či si vzájemně radit, vytvářejí si tak vlastní sociální komunitu, která je důležitá i pro jejich psychiku: „(…) tvrdím, že sociální podpora je v kontextu mateřského blogování důležitá, ženy se díky ní s touto online komunitou ztotožní, když poprvé otěhotní, a potom se i nadále účastní diskuze, když mají vlastní děti, aby mohly podpořit další ženy.“ (Lopezová 2009, s. 743)
 |
| Zdroj: mommybloggerworld.com |
Lopezová si pro analýzu vybrala blogy, které zmiňovaly slovní spojení „mommy blogging is a radical act“ nebo které byly v rámci konverzace s tímto spojením nějak propojeny (blogy byly vybrány na základě vyhledávání v Google). V rámci 21 blogů provedla kvalitativní analýzu textů, aby zjistila, co bylo napsáno, jak to bylo napsáno a kdo to psal. Analýza probíhala na základě pohlaví pisatele, rodinného stavu, národnosti a zaměstnání. Na konci příspěvků byly dále analyzovány používané tagy k identifikaci pisatelek. Autorka též analyzovala přítomnost placeného odkazu na blogu (reklamní bannery).
V souvislosti s výše uvedenou analýzou zkoumala adekvátnost výrazu „mamča-bloggerka“. Ženy, které píšou mateřské blogy, se cítily tímto označením uraženy, na druhou stranu to byly prostě matky a o mateřství psaly, takže je ono pojmenování vlastně vystihlo. Dle autorky problém představuje slovo „mommy“, kterým oslovují své matky děti (jedná se o familiární výraz), označení tudíž postrádá důležitost, úroveň. Samy pisatelky se s ním neztotožňují a postrádají tak vlastní identifikaci. Lopezová na základě analýzy tagů vyvozuje, že toto označení je zavádějící a nesprávné. Spousta z příspěvků na mateřských blozích se týká i jiných témat než jen mateřství.
Lopezová uvádí, že jedním z problémů je výstup blogujících matek ze soukromé sféry do sféry veřejné, které je primárním teritoriem mužů. Tím, že mateřství zveřejňují, si vysloužily kritiku. Tu si vysloužily i za to, že svými blogy si (některé z nich) vydělávají a pomáhají tak manželovi zabezpečit rodinu (výdělky mají z umisťování placených reklamních bannerů na své blogy). Jenže to je právě ten „radikální čin“, kterým ve společnosti působí. Boří stereotypy, které nám předkládají média. Ta nám ukazují dvě skupiny matek, které stojí proti sobě – zaměstnané matky a matky v domácnosti, které spolu vedou boj o to, která z nich je lepší matkou, lepší feministkou, anebo obojí: „Matky ze sitcomů nám vyprávějí vtipy, matky-celebrity vystavují své děti na obálkách časopisů, talk show v rádiu nám radí, jak se stát nejlepší matkou, příběhy z novin ukazují selhání matek napříč celou zemí.“ (Lopezová 2009, s. 731). Mamči-bloggerky ukazují, že být dobrou matkou neznamená jen mít naklizeno a navařeno. Mateřství je vyčerpávající, mnohdy frustrující, ale vytvořením vlastní sociální komunity se tato „tvář“ mateřství dostává do širšího povědomí.
Problematikou označení „mommy-blogger“ se ve svém výzkumu Don’t Call Me That: A Techno-Feminist Critique of the Term Mommy Blogger zabývala i Gina Masullo Chenová (2013). Tvrdí, že užití tohoto výrazu je kulturně podmíněné a je zakořeněné v prezentaci mateřství již od dětství. Tento výraz pak udržuje v normě představu ideální matky, což je podle autorky špatně.
V rámci ČR dosud nebyl proveden žádný výzkum týkající se mateřských blogů.
Tereza Němečková
Zdroj:
LOPEZ, L. K., 2009. The Radical Act of ‘Mommy blogging‘: Redefining Motherhood through the Blogosphere. New Media and Society [online]. 11(5), 729-747 [cit. 18. 4. 2017]. DOI: 10.1177/1461444809105349
No comments:
Post a Comment