Friday, April 21, 2017

Intenetové "memy" jako kulturní kapitál

Vědecký článek Internet memes as contested cultural capital: The case of 4chan’s /b/ board vydaný v New Media & Society se zaměřuje na problematiku „memů“ a jejich použití – jejich užívání bylo zkoumáno na diskuzním fóru webové stránky 4chan. Anglický výraz „meme“ znamená propojení obrázku s textem, výsledek funguje jako ucelené sdělení, které pro zasvěcené nepotřebuje další komentář. Hlavní tezí práce je vnímání „memů“ jako kulturního kapitálu internetové komunity 4chanu.

Výzkum navazuje na předchozí studie spojené s dynamikou internetových „memů“, které pracují s koncepcí kulturního kapitálu Pierra Bourdieho (Sociology in Question, 1993). Ten rozlišuje tři druhy kapitálu (The Forms of Capital, 1986) – ekonomický, sociální a kulturní. Kulturní kapitál představuje nabyté předpoklady jedince vedoucí k dosažení určitého sociálního statusu, tyto nástroje jsou používané jako určitá forma sociální a kulturní exkluze.
Hlavní otázkou v návaznosti na tuto problematiku bylo: Jak jsou internetové „memy“ využívány k vytváření členských odlišností (určité skupiny) v rámci dalších webových komunit?

Předmětem zkoumání je tzv. /b/ board na populární stránce www.4chan.org. Je to pouze jedna z mnoha kategorií, ve kterých se uživatelé mohou zapojovat, ale tato je považována za srdce této komunity. Obsah této rubriky je random, tedy náhodný, nejedná se o specifické téma, o kterém by uživatelé diskutovali.
Sami tvůrci studie na začátku přiznávají, že „memy“ se mohou zdát být povrchní a nevýznamné, hloupé vtipy, které kolují a jsou brzy zapomenuty. Ačkoliv jim chybí vážnost, považují je za specifický produkt současné digitální kultury. Termín „meme“ vytvořen Richardem Dawkinsem (The Selfish Gene, 1976), znamenal v jeho podání kulturní „jednotku“, která se přesouvala o jedné osoby k druhé. Je pro ně charakteristická vzájemná podobnost a zároveň velká možnost variace. Ve svém článku se autoři věnují „memům“ jako hlavním aktérům při formování a vyjadřování příslušnosti ke komunitě. Připomínají jiné studie, se kterými se ztotožňují, ve kterých výzkumníci považují „memy“ za součást internetové gramotnosti, která je potřeba nejen k porozumění jejich obsahu, ale zároveň slouží jako určitá forma gatekeepingu.

Tato studie zkoumala případy komunitního odsuzování a porušování společenských norem ve zkoumané skupině /b/ board. Vzorky musely být sbírány pomocí kopií příspěvků na stránce v reálném časem před jejich odstraněním z webu. Vzorky byly sebrány pomocí HTTrack, což je program stahující obsahy webových stránek. Tyto kopie byly vytvářeny třikrát denně od 20. do 31. srpna 2011. Další vzorek byl sesbírán mezi 19. listopadem 2011 a 1. prosincem téhož roku. Časy sběru byly nastaveny s odkazem na dobu, kdy /b/ board projevuje nejvyšší aktivitu (17:00 EST – Eastern Standard Time) a kdy nejnižší (9:00 EST). Vzorky byly sbírány dvakrát v nejaktivnějším období (v rozmezí dvou hodin) a jednou v nejméně aktivním. Sledovány byly dvě klíčová slova: newfag a meme. Newfag se v této komunitě používá jako hanlivé označení méně zkušeného uživatele stránky. Po aplikování těchto slov pro “ohraničení tématu a teritoria“ zbylo 228 relevantních komentářů týkajících se „memů“, ty se staly klíčovým zdrojem analýzy.
Analytický proces začal seznámením se s komunitou a snahou porozumět jejím vnitřním strukturám a pravidlům. U analýzy vycházely výzkumníci z teoretického přístupu zakotvené teorie Glasera a Strausse (The Discovery of Grounded Theory, 1967).

Výsledkem zkoumání bylo zjištění tří hlavních kategorií „memů“ jako kapitál:

  • (Sub)cultural knowledge – často se objevovala špatné užití „memů“, které bylo vždy v komunitě haněno. Také bylo odsuzováno použití jazyka cizí kultury (příkladem bylo slovo derp, kdy byl uživatel slovně poslán zpět na server Reddit).
  • Unstable equilibrums – problémem „memů“ je nalezení rovnováhy – uživatelé chtějí nový obsah, ale musí splňovat podmínky místní kultury. Pokud se nějaký příspěvek objevil už jinde nebo dříve, je uživatel, který ho zveřejnil osočen z neoriginality.
  • Discursive weapons – „memy“ mohou být v konverzaci použity jako urážlivá reakce, objevují se i v běžných psaných konverzacích, kdy se k „memům“ uživatelé nakonec uchýlí, jelikož jim nejlépe pomáhá přenést sdělení a zároveň potvrdit jejich příslušnost ke komunitě.

Autoři vnímají „memy“ jako kulturní základ, formu kulturního kapitálu, který je potřeba mít k prosazení se a získání postavení v dané komunitě. Vzhledem k nestabilní a stále se měnící formě „memů“ je jejich kultura ustavičně středem pozornosti a hlavním tématem diskuzí, což posiluje jejich důležitost.

Problematika „memů“ se může zdát nedigitální generaci směšná, natož hodná výzkumu. Domnívám se, že vzhledem k prostředí, ve kterém vyrůstají generace je důležité těmto tématům porozumět a snažit se je zanalyzovat v době jejich aktuálnosti.

V českém prostředí se „memy“ objevují stále častěji. Zajímavou reakcí na tento trend je přenos „memů“ do marketingové kampaně společnosti McDonalds – ta reagovala na částečně počeštělou podobu „memů“. Příkladem bylo „When you have hlad, but you have hluboko do kapsy.“ Otázkou může být, zda přenesením do kapitalismu neztrácí tyto „memy“ význam, když jejich poselstvím v internetové komunitě z části boj proti „establishmentu“.

Autory článku jsou Asaf Nissenbaum a Limor Shifman. Nissenbaum je doktorandem na katedře Komunikace na Hebrew University of Jerusalem. Jeho oblastí výzkumu jsou nová média, digitální kultura, internetové „memy“, webové komunity a webová identita. Profesor Shifman spolupracuje na stejné univerzitě v Jeruzalémě, svůj zájem zaměřuje na populární kulturu a také na nová média, internetové memy a sociální konstrukci humoru.

Zdroj: Asaf Nissenbaum, Limor Shifman.  Internet memes as contested cultural capital: The case of 4chan’s /b/ board . New Media & Society. Volume: 19 issue: 4, page(s): 483-501. Article first published online: October 9, 2015;Issue published: April 1, 2017. DOI: https://doi.org/10.1177/1461444815609313. The Hebrew University of Jerusalem, Israel

No comments:

Post a Comment