Friday, April 21, 2017

Kyberspolečenství jako produsage

Termín on-line religion poprvé použil Christopher Helland v textu Surfing for Salvation z roku 2002. Zde tento fenomén krátce představím na příkladu českého křesťanského komunitního webu Signály.cz.

Tato relativně nová forma on-line religiozity 21. století výborně splňuje charakteristiku produsage[1], neboť není pouhým jednosměrným kanálem, ale je vytvořena za účelem interaktivního fungování mezi dvěma prostory. Celkem se v současnosti na jeho obsahu podílí 38 019 mladých lidí, a to formou blogování, sdílení fotografií z akcí, videí, a především informací o společenstvích existujících mimo virtuální realitu.




Tento již 10 let úspěšně fungující projekt umožňuje aktivní vstup individuálních aktérů jako mluvčích do veřejného prostoru a v řadě konkrétních podob slouží k sociální interakci. Můžeme zde dobře demonstrovat, jak nová média slouží starým potřebám moderní společnosti, zde tedy potřebám náboženským.

Evangelium je sice obsahově stále též, ale s dramatickou změnou životního stylu přicházejí nové a nové možnosti jeho předávání, na které se církvi (v širokém pojetí) lépe či hůře daří reagovat. „Církve v posledních letech jednoduše narazily na fakt, že musí začít využívat moderní komunikační nástroje a adaptovat se na moderní publikum.“[2]

Pokud však nemá být křesťanská zvěst pouhou mrtvou vzpomínku na dávnou historii, rigidní ideologií nebo naivním prohlášením, ale příběhem nadčasově platným a tím součástí tradice skutečně živé, nutně tím přijímáme kladení člověka do kontinuity historie a tím i adaptaci na využívání nových prostředků komunikace, nových médií.

To ovšem obnáší také nahrazení dřívější jednosměrné komunikace k věřícím (a nevěřícím, kteří jsou zde vlastně hlavní cílovou skupinou) tou obousměrnou, která jde ruku v ruce s participací, otevřeností a interaktivitou. Náboženství tak přesahuje staré institucionální hranice a bere na sebe novou podobu, jak si všiml již před 15 lety David Lyon v knize Ježíš v Disneylandu: náboženství v postmoderní době.

Obecně je využití nábožensky orientovaných webů různé, lze je ale podle Libuše Martiníkové a její knihy Kyberprostor jako náboženský prostor pomyslně rozdělit do čtyř kategorií podle účelu: pro komunikaci, organizaci nebo sebe-organizaci, prezentaci, sebeprezentaci a identifikaci a pro realizaci náboženských potřeb. Signály tak spadají dílem do všech kategorií, ovšem velký důraz je kladen na samotnou každodenní praxi křesťanské víry.




„Naším cílem je podporovat mladé lidi, přispívat k jejich formaci a k setkávání v reálném světě,“[3] píší o webu jeho tvůrci. Nezáleží totiž pouze na zprostředkování svědectví a prvotní oslovení, ale především na to, aby respondenti získali kontakt na konkrétní společenství věřících, ke kterému by získali důvěru. V tomto ohledu Signály v nabídce obdobně zaměřených webů vynikají.

Přestože se mnohým médiím třeba podaří vzbudit zájem čtenáře o náboženské otázky, do opravdového živého společenství mimo virtuální realitu bude zpravidla přivedena jen menšina uživatelů. Koncepce Signálů napomáhá účastníkům naopak aktivně žít křesťanství a následně podpořit a usnadnit mladým lidem setkání ve skutečném světě.[4] V roce 2007 došlo k zásadní změně, web byl přepracován jako nový komunitní portál. Prvním šéfredaktorem serveru byl Jan Jakouš, v současné době vede Signály Václav Vacek.

Toto kyberspolečenství tedy podporuje formu setkávání „face to face“ a nelze jej vinit z toho, že mládež odvádí z kostelů k monitorům. Pro křesťanství je od dob jeho vzniku charakteristickým rysem právě společenství, které má být dynamickým obrazem vztahů v Boží Trojici. Důvodem současného uvadání společného prožívání víry může být tak typicky postmoderní (anebo typický český?) pocit nepotřebnosti jakéhokoliv sdružování či dědictví nucené privatizace osobní víry za komunistické totality v Československu.

Termín produsage označuje „kolaborativní a kontinuální vytváření a rozšiřování existujícího obsahu ve snaze dosáhnout dalšího zlepšení.“[5] Je pro něj typické, že se uživatel stává zároveň i tvůrcem či spolutvůrcem určitého obsahu, a také, že hierarchickou strukturu nahrazuje síťová. Produsage tedy v mnoha ohledech popisuje principy fenoménu nazývaného Web 2.0, který je postaven na základě spoluúčasti, otevřenosti a širokých možností zasahovat do tvorby tohoto prostředí.

Popularita webu Signály spočívá v moderním designu a grafice, ale též v množství užitečných funkcí, které nabízí. Jeho obsah nevytváří žádná redakce, nýbrž sami uživatelé svými příspěvky. Registrovaný uživatel smí tvořit pozvánky na akce, přidávat fotky, vytvářet debaty nebo psát vzkazy jiným uživatelům či vlastní blog.

Hranice mezi soukromým a veřejným prostorem a tím pádem mezi publikem a uživatelem je v tomto případě rozmazaná, neboť být součástí publika není časově ani prostorově omezené. Předpokladem životaschopnosti webu je, že členové rozptýleného publika touží po určitém sebevystavení a sebereprezentaci.

Nová technologie, která je zde představena, zásadním způsobem ovlivňuje společenský život, zde náboženské prožívání. O projektu Signály vznikly dokonce již dvě akademické práce.[6] 
Tereza Pavelcová


[1] BRUNS, Axel. Produsage.org [online] 2007 [cit. 2017-04-21]. From Production to Produsage: Research into User-Led Content Creation. Dostupné z: http://produsage.org/
[2] MARTÍNKOVÁ, Aneta. Smartphony a kolárky: konference o virtuálních prvcích v církevní komunikaci na FSV UK. Markething [online] 2015 [cit. 2017-04-18] ISSN 1805 – 4991. Dostupné z:  http://www.markething.cz/konference-o-virtualnich-prvcich-v-cirkevni-komunikaci-na-fsv-uk
[3] O webu. Signály [ online ] [cit. /vid. 21.4. 2017]. Dostupné z: https://www.signaly.cz/info/o-webu
[4] Na internetu to žije mladými křesťany. Katolický týdeník [ online ] 11.3.2008 [cit. /vid. 21. 4. 2017] Dostupné z: http://www.katyd.cz/clanky/na-internetu-to-zije-mladymi-krestany.html
[5] BRUNS, Axel. Produsage.org [online] 2007 [cit. 2017-04-21]. From Production to Produsage: Research into User-Led Content Creation. Dostupné z: http://produsage.org/
[6] ŠEDO, Jan. Webový komunitní systém [online]. Brno, 2009 [cit. 2017-04-21]. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/208068/fi_b/>. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta informatiky. Vedoucí práce Radek Ošlejšek
    VÁLKA, Ondřej. Návrh GUI komunitního webu [online]. Brno, 2010 [cit. 2017-04-21]. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/256040/fi_b/>. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta informatiky. Vedoucí práce Jiří Sochor

 Další zdroje:


BERGER, Peter L. Vzdálená sláva: hledání víry ve věku lehkověrnosti. Brno: Barrister & Principal, 1997. ISBN 80-85947-18-8.
KOUDELKOVÁ, Petra. Příležitosti a výzvy v komunikaci církve ve 21. století [online]. Praha: Karolinum, 2015 ISBN 978-80-246-2785-4. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/cuni/Doc?id=11062630
LYON, David. Ježíš v Disneylandu: náboženství v postmoderní době. Praha: Mladá fronta, 2002. Myšlenky
MARTÍNKOVÁ, Libuše. Kyberprostor jako náboženský prostor. Brno: L. Marek, 2007. Pontes pragenses. ISBN 978-80-87127-06-3.
 

No comments:

Post a Comment