Thursday, April 20, 2017

Na Michiganské státní vítězí Instagram

Odborný článek „Příběh čtyř platforem: Motivace a užití Facebooku, Twitteru, Instagramu a Snapchatu napříč vysokoškolskými studenty“ vypracoval Saleem Alhabash a Mengyan Ma z Michiganské státní univerzity. Jak je patrné ze samotného názvu tvůrci výzkumu se zaměřili na porovnání čtyř hlavních sociálních sítí – Instagramu, Facebooku, Twitteru, Snapchatu u vysokoškolských studentů. Cílem bylo rozlišit jejich funkce, zjistit intenzitu užití (denní aktivitu) a motivaci k užívání jednotlivých platforem. Pro výzkum byla využita metoda „užití a uspokojení“ (Uses and gratifications nebo také U&G, či UGT), díky, které lze vyhodnotit míru uspokojení z užívání určitého média.

O autorech článku

Alshabash a Ma působí na fakultě komunikačního umění, obor Reklamy, PR a i Médií.

Odborný asistent Ph.D. Saleem Alhabash se specializuje na Public Relations a sociální média. Jeho výzkum se zabývá procesy a dopady nových a sociálních médií. Konkrétně se věnuje kognitivním a emočním odpovědím a psychologickým dopadům spojeným s užíváním sociálních sítí a (vážného) hraní videoher. Pomocí výzkumu se snaží porozumět, jak nové komunikační technologie mohou být využity napříč kulturami a v mezinárodní/nadnárodní komunikaci. Doktorát získal na univerzitě žurnalistiky v Missouri.

Doktorantka Mengyan Ma studovala finanční inženýrství na Wuhan univerzitě v Číně. Magisterský titul v oboru reklamy získala na Michiganské státní, kde působí dodnes. Svým výzkumem se zaměřuje na psychické zdraví lidí. Snaží se vylepšit způsoby mezilidské komunikace. Ma má zkušenosti v přípravě rozhovorů, experimentů a online dotazníků. Další specializací jsou i aplikace, např. aplikaci na jídlo pro chudší část obyvatelstva.

Porovnání základních funkcí

Obhajobu výzkumu opírají o velký zájem a vysoké množství uživatelů. Celkem ¾ dospělých Američanů má účet na sociálních sítích, což znamená milióny uživatelů. Autoři kladou důraz (i) na dynamičnost vývoje v užívání nových médií. Zaměřují se na pokles obliby u Twitteru a migrací k Instagramu a Snapchatu.

Každá z platforem má svojí unikátní funkci. Twitter slouží jako microblogová síť, uživatel reaguje v reálném čase. K roku 2016 měl Twitter přes 320 000 aktivních účastníků a přes miliardu unikátních měsíčních návštěv.  Facebook prozměnu dodává moc lidem sdílet a utvářet svět více otevřený a propojený. Tato platforma má přes miliardu aktivních uživatelů (denní aktivita) a přes 1,65 miliard uživatelů na měsíční bázi. Funkce Instagramu je úzce profilovaná na sdílení fotografií. Aplikace má přes 400 milionů aktivních měsíčních uživatelů, kteří nasdílí 40 miliard fotek a 3,5 miliardy lajků během dne. Poslední zkoumanou platformou je nejmladší aplikace Snapchat, kde lze sdílet fotka a video, které však zmizí během 24 hodin.

Teorie „užití a uspokojení“

Teorie užití a uspokojení hledá odpověď na otázku „Proč lidé užívají média a za jakým účelem?" Komunikační teorie je svým přístupem pozitivistická, založena na sociálně psychologickém komunikačním modelu. Tématem debaty je, jak si uživatelé záměrně vybírají média, aby relaxovali, získali potřebné znalosti a uspokojili společenskou interakci a další potřeby. Teorie staví příjemce do aktivní role, oni jsou ti, co si médium volí. U&G bývá kritizována koncepční ne jednoznačností, tedy nedostatečnou určitostí potřeb, motivací a užití nebo také těžko stanovením předpokladů hlavně v kulturních rozdílech.

Standardních pět předpokladů U&G jsou:
1) Příjemci jsou aktivní v hledání médií.
2) Lidé uspokojují své potřeby po nalezení daných médií.
3) Po uspokojení potřeb se média stávají konkurencí.
4) Příjemci mají očekávání od médií.
5) Uživatelé mohou hodnotit kvalitu média.

Výzkum a užitá literatura
Autoři vychází jak z tradičních odborníků na UGT, tedy Katze, Blumera, tak z novodobějších výzkumů např. Mattiho Mäntymäkia & A.K.M. Najmula Islama z roku 2016, či Seidmana (2013), Belka (2013) a řady dalších, kteří teorii U&G svými výzkumy rozšířili. Např. Joinson (2008) identifikoval sedm motivací pro užití Facebooku napříč vysokoškolskými studenty – potřebu společenské propojenosti, sdílenou identity, fotografie, obsah, společenskou investigaci, surfing, aktualizaci statusů. Whiting a Williams (2013) pro změnu definovali 10 motivací užívání sociálních médií obecně – potřeba společenské interakce, hledání informací, zabití času, zábava, relax, komunikační nástroj, vyjádření názoru, sdílení informací, dohled nebo povědomí o ostatních. Další oblast zkoumání bylo i užití z pohledu genderu, kdy Stanley (2015) pomocí UGT aplikoval výzkum na Facebook a Snapchat. Ženy na základě výsledků mají účty hlavně proto, aby mohly monitorovat ostatní – kamarády, rodinu, kdežto muži si zakládají profily, aby networkovali a poznávali nové přátele.

Při zkoumání autoři hledali odpovědi na následující otázky:
1) Jaké jsou rozdíly v intenzitě (denní aktivita) a motivaci užití zmíněných sociálních sítí?
2) Jak motivace užívání zvolených médií ovlivňuje intenzitu užití?

Autoři pro svůj výzkum zvolili celkem 398 (33 bylo neplatných výsledků, celkem tedy použito 363) vysokoškolských studentů z Michiganské státní. Studenti vyplňovali dotazník online pomocí Qualtrics.com. Výzkum poskládali z motivací od Liu a spol. (seznam motivací 2010).

Respondenti měli vyjádřit souhlas či nesouhlas u prohlášení v následujících oblastech motivace:
- Sdílení
- Vlastní dokumentace
- Společenská interakce
- Zábava
- Zabíjení času
- Potřeba sebevyjádření
- Lákání médií
- Pohodlí/výhody

Respondenti museli uvést počty přátel na sociálních sítích, rok narození, pohlaví, národnost, etnické pozadí a v jakém jsou ročníku.

Výsledky    

Výsledky k první hypotéze ukázaly, že všechny motivy s výjimkou informačního sdílení se výrazně lišily napříč zvolených sociálních sítí. Napříč pěti motivací byl na prvním místě Snapchat, poté Instagram, Twitter a Facebook. Z pohledu genderu vyplynulo, že ženy více používají Facebook a Instagram, muži pro změnu Twitter.

Všechny sociální sítě měli v motivaci k užití kategorii zábavu. Facebook např. vítězil v množství denního času stráveného na sociálních sítích, v sebedokumentaci a  v pohodlí/výhody. Twitter např. v kategorii genderu. Vítězný Snapchat se vyjímal kromě zábavy, v sebedokumentaci v počtu sledovatelů, sebevyjádření, genderu, denní aktivitě a i zabíjení času.

Studie ve výsledku ukázala, že nejvíce času tráví studenti na Snapchatu a Instagramu. Zajímavým zjištěním bylo, že velký počet přátel na Facebooku zabraňuje opravdovému sbližování se všemi, proto převažuje v motivaci spíše zábava a pohodlí před poměrně očekávanou společenskou interakcí. Výsledek dále ukázal, že velikost sítě nesouvisí s intenzitou užití nebo také, že u starších typů sociálních médií postačí méně motivačních kategorií (Facebook, Twitter), kdežto u novějších (Instagram, Snapchat) se jich objevilo více, i z důvodu jejich užšího zaměření.

Aplikace v ČR?

Bylo by určitě zajímavé provést obdobný výzkum v České republice. Dle různých statistik snapchat užívá mládež ve věku 12- 16. Vysokoškoláci spíše pro změnu volí Facebook a Instagram Twitter je v ČR užíván spíše na profesní úrovni, či v politické a akademické oblasti.


Užitá literatura:
ALHABASH, Saleem a Mengyan MA. A Tale of Four Platforms: Motivations and Uses of Facebook, Twitter, Instagram, and Snapchat Among College Students? In: Social Media + Society [online]. 2017 [cit. 2017-04-02]. Dostupné z: http://journals.sagepub.com/doi/pdf/10.1177/2056305117691544
Faculty & Staff: Saleem Alhabash. Michigan State University [online]. [cit. 2017-04-10]. Dostupné z: http://cas.msu.edu/people/faculty-staff/staff-listing/name/saleem-alhabash/
Faculty & Staff: Mengyan Ma. Michigan State University [online]. [cit. 2017-04-10]. Dostupné z: http://cas.msu.edu/people/faculty-staff/staff-listing/name/mengyan-ma/
Autor: Lucie Dobešová

No comments:

Post a Comment