Thursday, April 20, 2017

Sexuální edutainment na Youtube



Tento příspěvek se věnuje představení studie s názvem Subscribing to Sex Edutainment: Sex Education, Online Video, and the YouTube Star. Zveřejněn byl 21. dubna 2016 v časopise Television & New Media (číslo 18).
Autorkou studie je Jessica Johnston, doktorandka oboru Media, Cinema and Digital Studies na Universitě ve Wisconsinu. Kromě výuky předmětů spjatých s filmem a médii se věnuje rovněž výzkumu, který se soustředí převážně na mediální studia, pop kulturu, studie žen, feministické teorie, studium publika a v neposlední řadě na slávu a celebrity. Výsledky studií publikovala nejen v časopise Television & Media, ale rovněž například v periodiku Transformative Works and Culture.
Její studie, jejíž výsledky jsou zveřejněny v článku, se zabývá kanálem Youtube, celebritami a publikem. Jejím cílem bylo prozkoumat, jak kanály na Youtube formují a podávají sexuální výchovu svým fanouškům skrze videa. Článek poodkrývá, jak internetová sláva pomáhá vytvářet a měnit „značku“ sexuální výchovy na platformách, které se spoléhají na iluze osobní interakce youtuberů s publikem, a jak se tímto způsobem vyvíjí virtuální komunita.
Jessica Johnston pro svou analýzu využívá metodu případové studie, jejíž základem je zkoumání konkrétních existujících případů nebo fenoménů. Tyto specifické případy výzkumník podrobně zkoumá a hledá odpovědi na své otázky. Jako případové studie si autorka vybrala kanály věnující se vzdělávání v sexu na Youtube. Prvním je kanál Laci Green s názvem Sex Plus, druhým je pak Sexplanations vytvářený Lindsey Doe. Oba tyto kanály mají vysoký počet fanoušků a odběratelů, čímž si obě autorky vysloužily image hvězdy. První ze jmenovaných má v oboru sexuální výchovy na Youtube vůbec největší počet odběratelů – v roce 2016 to bylo cca 1,4 milionů lidí, druhý ho následuje s již menším, ale stále obrovským počtem 216 tisíc lidí. Johnston zkoumá, jak dívky jednají a jak svou slávu využívají ke spojení se sledujícími. Oba kanály spadají do tzv. edutainmentu. Jedná se o vzdělávání zábavnou formou, v tomto případě tedy o kombinaci informací o sexu a zábavným obsahem. Tato kombinace musí být natolik vyvážená, aby se publikum cítilo dobře informováno a pobaveno tak, že se bude chtít vrátit.
Společně s rozvojem Youtube a zvyšujícím se počtem lidí, kteří vytváří vlastní video obsah, roste i rozšíření obsahů se sexuálním vzděláváním. I přesto je jen velmi málo tvůrců, kteří tato videa zveřejňují s častější periodicitou jako třeba jednou za týden nebo za dva. Jak Laci Green, tak Lindsey Doe jsou v tomto ohledu poměrně konsistentní, což přispělo k tomu, proč byly právě ony vybrány jako případové studie. Autorka v článku představuje vysledované chování i rozdíly u obou Youtuberek. Mladší, ovšem co do počtu odběratelů úspěšnější Green, užívá běžného jazyka, hovoří přímo do kamery tak, aby diváci měli pocit, že promlouvá přímo k nim. Mají pocit, že k nim Green mluví jako k příteli, že říká pravdu, a tím se zvyšuje důvěryhodnost a posiluje vztah mezi divákem a jí. I když se Doe věnuje podobným tématům, její komunikace a styl jazyka a videí je přece jenom odlišný. Doe užívá mnohem více vědeckých a historických pojmů a souvislostí spojených se svým výkladem. Svoji profesionalitu a vzdělání v oboru dává najevo v každém videu nejen svým představením jako Dr. Doe, ale rovněž tím, že se obsah videí často natáčí v její vlastní ordinaci. To může na první pohled způsobovat určitou bariéru mezi ní a diváky v tom smyslu, že se mohou cítit spíše jako studenti nebo pacienti. Její styl komunikace a vystupování tuto bariéru ale odstraňuje, ona sama se prezentuje jako „sex geek“ a dává najevo upřímný zájem o zdraví a osvětu svých fanoušků. Její identitu a vztah pomáhá posilovat i to, že sděluje publikum informace osobě, které se netýkají tématu nebo jsou osobní.
A jak se publikum participuje v této online komunitě? To, jak autoři videí jednají s publikem ovlivňuje samozřejmě i to, jak je následně publikum angažováno v obsahu a ve vztahu s autorkami. Youtubeři často využívají další kanály pro komunikaci jako například Facebook nebo Twitter, což dává možnost divákům reagovat a tím posilovat interakci s oblíbenou hvězdou. Podobně se diváci mohou zapojit i do tvorby samotných videí, a to například častou metodou „otázek a odpovědí“, kdy diváci zasílají autorce pořadu dotaz a ona na něj v rámci videa odpovídá. Producenti videí angažovanost a interakci vítají a snaží se jí co nejvíce podporovat, jelikož jsou si vědomi faktu, že jim to přináší další fanoušky a sledovanost. Způsobem, jak získat nové fanoušky a upevnit vztah mezi stávajícími, jsou i přednášky a debaty na univerzitách a dalších institucích, které autorky výše popsaných videí pořádají. Platí zde totiž přímá úměra – čím více je osoba známá v různých prostředích a komunitách, tím se její sláva a image zvyšuje. Loajalita a uspokojení fanouška následně vede k byznysu. Znaky obchodu se projevují například v prodeji oblečení nebo doplňků s hláškou Youtubera nebo s názvem jeho pořadu.
Johnston dochází k závěru, že největší změny v obsahu a tónu podávání sexuálního obsahu v poslední době jsou způsobeny slávou osob, které tento obsah formují a rozšiřují. Každá z autorek kanálů, které Johnston analyzuje, vytváří určitým způsobem svou vlastní identitu a značku (Green např. specifickou a nezaměnitelnou znělkou, Doe svou frází „Stay curious“). Svým stabilním vystupováním zapadajícím do této podoby sama sebe si producentky videí budují loajalitu a důvěru publika v obsah, který vytvářejí. Důležité je, že tento obsah není pouze zábavný, ale je rovněž informativní a edukativní a přispívá k osvětě sexuálního světa mezi mladými (a to v době, kdy se právě Youtube stává ohledně sexuality velmi častým zdrojem informací).
Co se týče České republiky, videa s podobným obsahem nemají zdaleka takovou tradici a mezi českými Youtubery se takové hvězdy jako v USA doposud nezrodily. Otázky a odpovědi ohledně sexuality ovšem ve většině případů směřují na internet, což společně s téměř neexistující sexuální výchovou na školách může v budoucnu znamenat podobný vývoj jako v Americe – tedy přenesení sexuální výchovy do kompetence producentů videí na Youtube. Zda se ovšem dočká takové obliby, je v tuto chvíli asi nemožné předpovědět.




No comments:

Post a Comment