Ačkoli
se první emotikon objevil před více než dvě stě lety, opravdový rozmach
smajlíků nastal až s rozvojem internetu a mobilů a následně chytrých
telefonů a sociálních sítí. Jejich používání se natolik vžilo, že bychom si
dnes už zprostředkovanou konverzaci bez smajlíků dokázali asi jen stěží
představit.
Smajlíci
nám pomáhají dotvořit textovou komunikaci a usnadnit celý komunikační proces.
Jelikož se při psaní zpráv obvykle nevidíme, emotikony přispívají k tomu,
aby příjemce zpráv pochopil smysl našich výrazů přesně tak, jak jsme ho
zamýšleli. Tato hrstka interpunkčních znamének a speciálních znaků nám pomáhá
vyjádřit nejen naši náladu, pocity, postoje nebo emoce, ale v současnosti
se dá pomocí smajlíka, respektive emoji vyjádřit prakticky vše, co nás napadne.
Emoji
bychom mohli popsat jako malý digitální obrázek používaný k vyjádření nápadu
nebo emocí v elektronické komunikaci. Samotný termín pochází z japonštiny,
„e“ znamená obrázek a „moji“ označuje charakter. Podobnost s anglickým slovem
emotikon pomohla jeho zapamatovatelnosti a nárůstu v užívání, ačkoli je zcela
náhodná. Emotikon totiž pochází z anglických slov emoce a ikona. Emoji je
nepřeberné množství a bývají zabudovány v našich mobilních telefonech. I
díky tomu jsou uživateli hojně sdíleny. Emoji popsatelný jako „tvář se slzami
radosti“ byl dokonce zvolen jako slovo Oxfordského slovníku pro rok 2015,
protože nejlépe odrážel étos, náladu a znepokojení daného roku.
Jelikož
jsou emoji sdíleny všemi uživateli po celém světě, skupina vědců z Pekingské
a Michiganské univerzity se rozhodla zjistit, která emoce přenášená digitálním
obrázkem je nejčastější. Společně zanalyzovali 427 milionů zpráv, z nichž
každá obsahovala alespoň jeden emoji. Zprávy pocházely od 3,88 milionů
uživatelů chytrých telefonů z celkem 212 zemí.
Z analýzy
vyšlo, že mezi deset zemí s nejaktivnějšími uživateli, co se používání emoji
týká, patří Spojené státy americké, Brazílie, Mexiko, Francie, Španělsko,
Turecko, Argentina, Indonésie, Rusko a Kolumbie. Ve srovnání s ostatními
státy mají zejména USA, Brazílie a Mexiko převládající počet uživatelů. Více
než milion pochází z USA a tvoří téměř třetinu uživatelů z datového
souboru. Více než třetinu uživatelů představují ženy a zbylou necelou třetinu
zastupují muži. Většina z nich jsou lidé mladší pětadvaceti let.
Z výzkumu
také vyplynulo, že alespoň jednoho emoji obsahovalo 7,1 % z celkových 6,06
miliard zpráv. Podle vědců to svědčí o jejich popularitě. Nicméně ne všechny
obrázky patří k oblíbeným. Důkazem toho je, že 119 emoji z celkového
počtu 1 281 se používá v 90 % případů. Jako nejčastěji používaný
se ukázal smajlík známý jako tvář se slzami radosti, který představuje 15,4 %
všech užití emoji. Následuje ho červené srdce a smajlík se srdíčky
v očích. Všech dvacet emoji spadá do kategorie obličeje, srdce nebo ruky,
což naznačuje, jak důležitou roli hrají výrazy a signály těla při vyjadřování
myšlenek.
Autoři
také shrnuli deset nejčastěji používaných emoji v deseti uživatelsky
nejaktivnějších zemích. U všech států figuroval na prvních příčkách smajlík se
slzami radosti a obliba rozesmátých a usměvavých obličejů napříč zeměmi je
patrná na první pohled. Často používaná jsou také srdce v různých obměnách
a podobách. Červené srdce je dokonce nejoblíbenějším emotikonem Francie, která
jako jediná z oněch deseti států nemá coby nejpoužívanější emoji
vyobrazení obličeje. Celkově se deset nejpopulárnějších emoji Francouzů výrazně
liší od oblíbených emotikonů ostatních států. Francouzi totiž preferují emoji
související se srdcem, zatímco uživatelé z jiných zemí dávají přednost
emotikonům v podobě tváře.
Práce
hovoří také o České republice společně s Austrálií, Maďarskem a Francií jako
o jedné ze zemí, které prostřednictvím pozitivních emotikonů vyjadřují ty
nejoptimističtější emoce. Výzkumníci to přisuzují vysoké míře individualismu v
zemi. Naopak státy s nižší úrovní individualismu jako Malajsie, Irák,
Saúdské Arábie, Mexiko, Indonésie, Indie nebo Ekvádor častěji prostřednictvím
smutných smajlíků vyjadřují negativní emoce. [2]
Přestože
byl za autora prvního smajlíka dlouho považován proslulý americký designer
Harvey Ball, který ho v roce 1963 vytvořil jako součást kampaně, podle
brněnských vědců se stejná značka vyskytovala už v barokních Čechách. Piktogram
v podobě usmívajícího se obličeje totiž podle nich používal
v polovině 18. století Bernard Hennet, který byl opatem kláštera
cisterciáků ve Ždáru nad Sázavou. Hennet smajlíka přidával na konec listiny
korespondence o vybudování hrnčířské dílny v domě žďárského opata na dnešním
Zelném trhu v Brně. Podle vědců tak mohl označovat místo, kam měla přijít
pečeť, nebo tím chtěl říct, že někdo dokument schválil. Smysl tehdejší značky
zatím není zcela objasněn, vysvětlit by ho měl další výzkum.[3]
A
z jakého důvodu používáte smajlíky vy? 😊
[3] Echo24.
Unikátní objev: první smajlík není z USA, ale z barokních Čech. In: Echo24 [online]. Praha, 2017 [cit.
2017-04-19]. Dostupné z: http://echo24.cz/a/wgxMk/unikatni-objev-prvni-smajlik-neni-z-usa-ale-z-baroknich-cech
[2] XUAN L.,
WEI A., XUANZHE L., QIAN L., NING W., GANG H. a M. QIAOZHU. Learning from the Ubiquitous Language: an
Empirical Analysis of Emoji Usage of Smartphone Users [online]. 2016 [cit.
2017-04-19]. Dostupné z: http://www-personal.umich.edu/~qmei/pub/ubicomp2016-emoji.pdf
[1] Oxford
Dictionaries. Oxford Dictionaries Word of the Year 2015 is… In: Oxford Dictionaries [online]. Oxford,
2017 [cit. 2017-04-19]. Dostupné z: http://blog.oxforddictionaries.com/2015/11/word-of-the-year-2015-emoji/
No comments:
Post a Comment