Friday, April 21, 2017

The Bad Boys and Girls of Cyberspace: Jak gender a kontext ovlivňují vnímání trollingu a reakce na něj

The Bad Boys and Girls of Cyberspace: Jak gender a kontext ovlivňují vnímání trollingu a reakce na něj
Studie Pniny Finchman a Madelyn Rose Sanfilippo, pojmenovaná „The Bad Boys and Girls of Cyberspace: How Gender and Context Impact Perception of and Reaction to Trolling“ a publikovaná v roce 2015 v časopise Social Science Computer Review , vol. 33, se zabývá fenoménem trollingu a jeho vztahu k genderu. Finchman působí na Indiana University Bloomington na fakultě informatiky jako profesorka, Sanfilippo zde dodělala svůj doktorát a současně působí na Information Law Institute v New Yorku. Finchman předtím publikovala pět knih a její příspěvky byly publikovány také časopisecky, například v periodikách jako Information and Management, Journal of the American Society for Information Science & Technology, the Journal of Information Science. Ve svém výzkumu se zpravidla zaměřuje na deviantní chování online a na vztah mezi informacemi, komunikačními technologiemi a kulturní diverzitou v online komunitách. Sanfilippo se obvykle zabývá právními, politickými a sociálními problémy otázkami souvisejícími s informačními technologiemi.
Ve studii se autorky zabývají, jak už bylo řečeno, vztahem trollingu a genderu a zkoumají, nakolik (nebo jestli vůbec) souvisí gender trolla i člověka, který je svědkem trollingu, s vnímáním trollingu a reakcí na něj. Také je zde zhodnocen vztah genderu a motivací, které se svědkové snaží uhodnout. Autorky se dotknou i tématu kontextu trollingu, který též ovlivňuje, jak jej uživatelé internetu vnímají a jak na něj reagují. 
Studie se snažila o potvrzení či vyvrácení těchto hypotéz: 1. Gender jedince bude ovlivňovat jeho vnímání trollingu a reakci na něj, 2. Jedincovo vnímání trollingu a jeho reakce na něj se bude lišit podle genderu trolla, 3. Jedincovo vnímání motivací trolla se bude lišit podle genderu trolla, 4. Gender jedince ovlivní to, jak nahlíží na motivace trolla, 5. Jedincovo vnímání dopadu trollingu na komunitu se bude lišit podle genderu trolla, 6. Gender jedince ovlivní jeho vnímání dopadu trollingu na komunitu, 7. Jedincovo vnímání motivací trolla se bude lišit podle kontextu.

Jako výzkumné subjekty figurovalo 100 studentů z jedné univerzity na americkém středozápadě, z nichž bylo 23 % mužů, 75 % žen a 2 % na otázku po jejich genderu zaškrtli možnost „jiný“. Věkový rozptyl byl od 18 do 53, průměrný věk subjektů pak byl okolo 26 let. Studenti dopředu nevěděli, čeho se bude výzkum týkat, aby tato vědomost neovlivnila jejich reakce na trolling. Bylo jim to řečeno po provedení výzkumu s možností odstoupit. Odpovídali na uzavřené otázky a 17 z nich poté na jednu otevřenou, která měla zkoumat primárně hypotézu 7. Byly vytvořeny tři scénáře, na něž subjekty reagovaly, na třech různých sítích – Wikipedii, Yahoo! Answers a online hře League of Legends. Tyto sítě byly vybrány kvůli své popularitě. První scénář uváděl situaci, kdy osvědčený přispěvatel wikipedie pravidelně přidává informace o tématu X. Nový uživatel, Todd/Emily/Abcd, začne najednou mnoho údajů na těchto stránkách měnit, aniž by uvedl zdroje nebo vysvětlení pro své jednání, což vyvolá značnou debatu mezi přispěvateli. Ve druhém scénáři se setkáme s pravidelným uživatelem Yahoo! Answers, který často odpovíá na otázky vztažené k tématu X, jehož má velkou znalost. Nový uživatel, Todd/Emily/Abcd, začne do těchto feedů přidávat příspěvky na kontroverzní politická témata a snaží se vyvolat bojovné politické diskuze. Třetí scénář pak mapuje situaci, kdy pravidelný hráč League of Legends, multiplayerové online hry, pravidelně interaguje s ostatními hráči. Nový uživatel Todd/Emily/Abcd ale teď začal pokládat mnoho otázek na skupinovém chatu ve chvílích, které byly pro hru kritické. 

Studenti měli popsat své reakce na toto chování a snažit se uhodnout trollovy motivy.
Výsledky ukázaly především to, že gender jedince souvisí s jeho reakcí na internetový trolling, zatímco gender trolla souvisí s vnímáním jeho jednání a motivací ostatními. Jednání, které je vnímáno jako genderové, vyvolává očekávání, která se poté formují v normy. Ženy jsou vnímány jakožto konstruktivnější ve své snaze vyřešit problémy, muži jsou zase více ochotni k tomu, aby konfrontovali devianta. Lidé většinou vnímají ženský trolling jako méně deviantní. Ukázalo se také, že kontext značně ovlivňuje vnímání trollingu: například na Yahoo! Answers byly politické příspěvky přijímány velmi s nechutí a chápány jako ideologicky motivované, spíše než jako něco, co je konáno z legrace, z neznalosti nebo zvědavosti (jako tomu třeba bylo v prostředí online hry). Autorky ve studii nabádají také k tomu, aby byly provedeny další výzkumy, které by se pak zaměřily na specifičtější aspekty těchto problémů.

Autorky samy uvádí, že výsledky této studie jsou důležité kvůli lepšímu prozkoumání a teoretickému zakotvení problém trollingu v pojmech prevence, vnímání tohoto chování a reakcí na něj. Z tohoto důvodu je tato studie podstatná i pro český kontext – fenomén trollingu rozhodně není mrtvý, spíše naopak, a zvláště ve vyhrocených debatách na sociálních sítích často budí velice silné reakce. Uvědomění si souvislosti genderu a trollingu je nutné, pokud chceme lépe porozumět online chování většiny uživatelů internetu. Pomůže nám to také k tomu, abychom věděli, jak eventuálně adekvátně reagovat či pomoci uživatelům internetu, aby takto reagovali, a tím pádem můžeme předejít mnohým neshodám či agresivním hádkám. Pole fenoménu internetového trollingu a jeho vztahu k genderu a kontextu touto studií určitě není vyčerpáno, ale je o něco lépe uspořádáno a velmi smysluplně otevřeno pro další výzkumy. 


Zdroj: The Bad Boys and Girls of Cyberspace: How Gender and Context Impact Perception of and Reaction to TrollingNew Media & Society [online]. 2015, 33(2), 163-180 [cit. 2017-04-21]. 

No comments:

Post a Comment