Friday, April 21, 2017

Why do we tag photographs on Facebook? Proposing a new gratifications scale

Vypracovala: Barbora Vilišová
Gina Masullo Chen v současné době působí jako odborná asistentka na katedře žurnalismu Texaské univerzity. Pod její specializaci spadá problematika oboru nových médií. Zkoumá virtuální interakce v jejich tématické i konverzační rovině a s nimi spojenou tvorbu veřejného diskurzu. Dříve působila jako novinářka a online reportérka v deníku The Post Standard v New Yorku, kde se během svého působení zabývala tématy zločinu, soudu nebo místní a státní samosprávou. Ke konci svého působení začala blogovat o vztazích rodičů a dětí, což ji přivedlo k možnosti publikovat online. Gina Masullo Gen má vystuduvanou františkánskou univerzitu v Ohiu a masovou komunikaci na univerzitě v Syracuse.


Su-Fen Cheng úspěšně absolvovala doktorské studium na katedře vědy a techniky na univerzitě v USA. V současné době vyučuje předmět ošetřovatelské péče v pediatrii na univerzitě v Taipei. Ve svém výzkumu se zabývá stejně tak jako ve svých hodinách ošetřovatelskou péčí, kterou zkoumá v rozsahu vědomostí i dovedností. Příležitostně publikuje odborné články v renomovaných časopisech. Věnuje se také poradenství v oblasti zavádění kvality ošetřovatelské péče nebo účasti na konferencích.


Amandeep Dhir aktuálně přednáší na univerzitě v Helsinkách, kde úspěšně absolvoval doktorské studium na uviverzitě Aalto. V současné době se zabývá fenoménem závislosti na internetu a míry škodlivosti pro jednotlivé jedince. Pravidelně publikuje články v odborných časopisech a publikacích.



Sociální sítě představují nedílnou součást moderní doby. Ať už se jedná primárně o práci či zábavu, internet a také komunikace skrze něj představuje pro mnohé z nás nepostradatelnou součást našich životů. Výzkum Why do we tag on Facebook zkoumá nejnavštěvovanější sociální síť Facebook s více než 1,39 miliardy aktivních uživatelů měsíčně, díky které mohou lidé vytvářet neformální spojení a dlouhodobě mezi sebou udržovat offline vztahy. Jednou z aplikací, která ke společné interakci mezi jednotlivými uživateli přispívá, je vzájemné označování se na fotografiích. Na sociální síti Facebook denně přibývá více než dvě miliardy nových obrázků, přičemž více než 95% z nich je označených, což vyvolává mezi uživateli přímou interakci. Jakkoliv je aplikace mezi uživateli velmi oblíbená, samotnou motivaci u označování neboli “tagování“ fotografií, se předtím nikdo hlouběji nezabýval.


Výzkum pracuje s problematikou příčiny motivace u konkrétního typu nového média. Snaží se porozumět jednotlivým prvkům vedoucích k uspokojování určitých potřeb v souvislosti s označováním se na fotografiích a odpovědět si na otázku, co stojí za označováním se. K zodpovězení výzkumné otázky autoři vycházejí z teorie užití a gratifikace (U&G), která poskytuje teoretický rámec pro zkoumání užívání nových médií. V praxi to znamená, že lidé mají určité psychické potřeby, které mohou být uspokojeny právě médií, přičemž se rozhodují oni sami o jaké média a jaké funkce půjde. To znamená, že tato teorie zodpovídá otázku, co lidé dělají s médii, nikoliv co média dělají lidem. Teorie užití a gratifikace může tedy pomoci identifikovat specifické důvody použití médii a zodpovědět otázku, jak konkrétní funkce naplňují potřebu, informace nebo emoční stav uživatelů.


Základním metodologickým postupem, který byl při výzkumu použitý, byl kvalitativní výzkum, což je takový výzkum, „jehož výsledků se nedosahuje pomocí statistických procedur nebo jiných způsobů kvantifikace“. V případě tohoto výzkumu docházelo k propojení různých typů výzkumů. Prvně docházelo ke zkoumání materiálu na základě polostrukturovaných rozhovorů, přičemž jako respondenti byli zvoleni adolescenti (12-19 let). Dále pak výzkumnici využívali i dalších forem kvalitativního výzkumu, kdy na základě předem stanovených faktorů, zjišťovali motivace uživatelů.


Díky výzkumu se autorům podařilo vyvinout nástroj na základě kterého lze porozumět motivům, které stojí za označováním fotografií. Měřící nástroj zaznamenává devět druhů motivací a to lajky a komentáře, sociální vliv, tlak okolí, popularita, zábava, dobrý pocit, sociální sdílení, náklonost a pohodlí. Pro teoretický rámec U&G je tento nástroj velmi důležitý, jelikož teorii rozšiřuje a zkoumá uspokojení specifického rysu, nikoliv média. Výsledem výzkumu poukazuje na možné odlišnosti různých cílových skupin. Pro svůj výzkum autoři volili respondenty ve věku 12-19 let, pocházející z Indie a Pákistánu. Zatímco jiné podobné studie volily americké vzorky respondentů, autoři tohohle výzkumu zvolili Indii a Pákistán, z důvodu velkého počtu aktivních uživatelů. Jakkoliv je Indie nebo Pákistán ve výzkumech podceňována, představuje velký reprezentativní vzorek, který je pro výzkum velmi zajímavý. Nejčastější výsledek na měřícím nástroji poukázal na motivaci uživatelů, kteří označují fotky s cílem získat více lajků a komentářů, tedy pozornosti dalších uživatelů, dále se pak často objevovala motivace spojená se zapamatováním sdíleného času nebo cenných okamžiků. Co se týká relevance pro aktuální kontext ČR, zobecňování výsledků je příliš problematické, nicméně autory vytvořený měřící nástroj se dá použít na jakékoliv publikum a myslím, že může sloužit jako zajímavá pomůcka pro budoucí výzkumy konkrétních aplikací u sociálních sítích.


Zdroje:

  • Why do we tag photographs on Facebook? Proposing a new gratifications scale. New Media & Society [online]. 2015, 19(4), 502-521 [cit. 2017-04-21]. Dostupné z: http://journals.sagepub.com/doi/abs/10.1177/1461444815611062
  • GILES, David. Psychologie médií. Praha: Grada, 2012. Z pohledu psychologie. ISBN 978-80-247-3921-2.

No comments:

Post a Comment