Vypracoval: Mikuláš Pavlík
Pro hledání souvislostí mezi zdánlivě velice vzdálenými a nepropojitelnými fenomény, jako je street art (a zejména graffiti) a moderní mobilní komunikační aplikace na sdílení fotografií – Instagram, se rozhodli dva australští akademici Dr. Lahclan John MacDowall a MA Poppy de Souza PhD. v článku s názvem ‘I’d Double Tap That!!’: street art, graffiti, and Instagram research.
Tuto teoretickou diskuzi publikovali na počátku roku 2017 v mezinárodním akademickém periodiku New Media & Society, který se již od roku 1999 zaměřuje na vědecké zkoumání oblastí komunikace, médií a kulturálních studií, jak v rámci teoretické, tak praktické úrovně. V současnosti je publikován pod záštitou SAGE Publications.
Dr. Lahclan John MacDowall působí na australské University of Melbourne na fakultě kulturálních a komunikačních studií. Ve svých výzkumech se blíže soustředí na spojitost mezi uměním (zejména jeho pouliční podoba jako je graffiti a street art) a mezilidskou komunikací, v rámci svého akademického působení vydal 4 tištěné knihy.
MA Poppy de Souza PhD. působila v letech 2012 až 2016 na stejné australské univerzitě jako Dr. MacDowall, se kterým uskutečnila společný výzkum. Během své vědecké kariéry vystřídala několik oblastí, kterým podrobuje své výzkumy. Od klasického umění a kulturních výzkumů přes vliv digitální komunikace na umění až po jeho celkový možný vliv na politickou komunikaci.
Jedním z hlavním motivů autorů pro zaměření se na Instagram byl zájem o fenomén rychlého vývoje a proměny komunikace a vyjadřování v současné digitální době, zejména ve vztahu k mikroblogovacím procesům. V porovnání s ostatními sociálními sítěmi, jako je Twitter nebo Facebook poukazují na skutečnost, že se mu dostává v rámci akademického zkoumání výrazně menší pozornosti. Podle autorů se však jedná o platformu, která v rámci digitální komunikace má aktuálně podobně důležitý společenský vliv, jako v dřívějších dobách rozmach street artu a graffiti jako vyjadřovací formy. Cílem článku je tak hledání paralely mezi formou komunikace pouličního umění a novodobých digitálních technologií.
V úvodu vysvětlují, co je na úvahu o propojení sociálních sítí a graffiti přivedlo. Jednalo se totiž o výrok australského předsedy vlády, který se v roce 2015 vyjádřil o sociálních médiích jako "elektronickém graffiti, kterému nikdo nepřikládá pozornost, stejně jako obsahům sdělení, jež jsou nasprejována na zdech budov". Výrok v Austrálii odstartoval vlnu nesouhlasu s takto velice konzervativním přístupem někoho, jako je premiér a během několika hodin se na Twitteru a Instagramu objevil první hashtag #electronicgraffiti, který zesměšňoval toto tvrzení a podle autorů byl jedním z důvodů poklesu jeho popularity.
Instagram vznikl v roce 2010 jako mobilní aplikace (nejprve pouze pro telefony Iphone značky Apple) určená pro sdílení fotografií pořízených na mobilní telefon. Signifikantním znamením byl ze začátku také čtvercový formát a výrazné filtry, které připomínaly polaroidové fotografie. V roce 2012 ho koupil Facebook za 1 miliardu dolarů a v současné době má přes 500 milionů aktivních uživatelů.
Jako další příklad propojenosti poukazují na instagramový účet @instagrafite, který od roku 2014 dokumentuje graffiti a street art po celém světě. V roce 2016 dosáhl 1 milionu followerů a řadil se tak v této kategorii za nejúspěšnější. Autoři zde poukazují na propojení offline a online světů v kontrastu s jejich ideologickým rozporem, který tato transformace přináší.
Celý článek je přehledně strukturován do několika podkapitol, hlavní rozdělení přináší kapitola o historii graffiti a street artu a jejich kulturním a společenském vlivu. Poukazují na neustálou proměnu a objevování nových technik i způsobů vyjadřování a propojenost se sociálními médii, proměnu závislosti na konkrétní místo a čas, kterými dříve byla jejich existence podmíněna v kontrastu s jejich prezentací na sociálních sítích a pomyslnou časoprostorovou věčnost.
V druhé části pak představují možné metodologie, kterými by se dal zkoumat vliv Instagramu na pouliční umění nejenom v otázce jeho tvorby, ale zejména konzumace. Autoři vytyčili několik možných analytické přístupů:
1) kvantitativní analýzu, ve které by zkoumali množství followerů a lajků jednotlivých umělců na Instagramu
2) analýzu hashtagů v otázce jejich četnosti a popularity
3) mediálně etnografický přístup zkoumání jednotlivých street art tvůrců a jejich zvyků při používání Instagramu
4) analýza konkrétních děl, v nichž je explicitní odkaz na Instagram
I přesto, že nedochází jasného závěru, který však sami autoři v této diskuzi nehledají, otevírají prostor pro další možná interdisciplinární zkoumání této sítě. Podobnost totiž nacházejí také v rámci sociálních sítí a vlivů na politické změny, kdy připodobňují k vlivu Twitteru a Facebooku na tzv. Arabské jaro v roce 2011, kdy také s pomocí těchto sítí skrze šíření oficiálně zakázaných informací došlo ke svrhnutí režimů v Egyptě, Jemenu, Tunisky a Libyi. Jako příklad uvádí instagramovou fotografii uživatele @byDVNLLN z roku 2015, která mapovala protesty v americkém Baltimoru proti policejnímu násilí a stala se ikonou vzdoru.
V České republice se street art a graffiti komunita výrazněji rozvíjí od 90. let a má poměrně početnou základnu, ať už na úrovni subkultur, ale i mainstreamu. I tak jsem neobjevil umělce, v jehož tvorbě by se odrážela hlubší provázanost s Instagramem, ať už v rámci zmiňování Instagramu v jeho tvorbě nebo přenosu samotné tvorby na Instagram.
Zdroj
MACDOWALL, Lachlan John a Poppy DE SOUZA. I’d Double Tap That!!’: street art, graffiti, and Instagram research. In: . DOI: 10.1177/0163443717703793. ISBN 10.1177/0163443717703793. Dostupné také z: http://journals.sagepub.com/doi/10.1177/0163443717703793
1. úkol JJM335
Mikuláš Pavlík
No comments:
Post a Comment